Dámy prominou...
Stává se to prý zřídka a možná jen jednou za život, ale já jsem se včera zamiloval...a asi hned na první pohled. Bylo to tak náhlé a přišlo to jak blesk z čistého nebe. Jak se mi to jen mohlo stát? Řeknu to raději všechno pěkně od začátku :
Bylo asi tak nějak po deváté, vlahý večer, opekl jsem si buřtíka na ohýnku a chystal jsem se jít spát a říkám si "...dám si ještě poslední cigárko a ulehnu…", vyjdu na verandu před chalupu - a Ona tam. Nic neříkala, jen seděla a dívala se na mě. Tušil jsem, když jsem tak seděl sám u ohně, že mě někdo pozoruje, ale nevěnoval jsem tomu přílišnou pozornost. Bylo už celkem chladno, ona vypadala tak zkřehle, na sobě neměla nic moc teplého a její zpočátku bázlivý pohled se zvolna měnil v prosbu, znějící ve smyslu : „…vybrala jsem si Tě, tak mě teď neodmítej…“ Kousal jsem se do rtu - Ona nemůže být z tohoto světa – rozhodl jsem se nechat to plynout.
Pozval jsem ji tedy dovnitř. Dal jsem jí najíst a napít, pak jsem něco povídal - už nevím co, asi jsem žvatlal nějaké sladké nesmysly, dočista jako omámený. Ona jen mlčela, pak si lehla ke mně a nechala se hladit, cítil jsem její teplo a klidný dech. Stále mi tak upřeně hleděla do očí, pak objala mou ruku a usnula mi na prsou. Celou noc jsem pořádně nespal, bál jsem se, že ji nějakým neopatrným pohybem probudím a ona zas odejde.
Ráno, když jsem musel vstát a jet do práce, šla se mnou, beze slova nastoupila do auta a teď usnula v křesle. I když není úplně přesně můj typ (je zrzavá a příliš mladá), myslím, že jsme si padli do oka. Byl bych moc rád, kdyby si mě nechala, nebudu na všechno tak sám a pro život z ní bude ideální partnerka - je klidná, neustále vymýšlí nové hry pro moje pobavení a navíc je moc milá.
Tak ještě fotku, abyste věděly, dámy, kdo teď bude mou paní. Jen jestli mi
neuteče, inu kočičí láska, známe to :